HISTORICKÝ VÝVOJ

Začátky chojnowského hradu lehnických a brzeských Piastovců možná hledat v zdrojech spolu s objavením se v nich jmén prvních kastelánů: Bronisława (1292) a Ottona (1293). Všechny pochybnosti týkající se vzniku budovy rozptyluje dokument vydán Janem Lucemburským v 1329, v kterém se hradu uvádí přímo. Postavený na pomezí lehnického a glogowského knížectví, mohl plnit obranné funkce. Pravděpodobně zajišťoval bezpečnost pro obchodníky, kteři cestovali z Německé říše na Rus traktem zvaným Vysokou cestou nebo Královskou cestou (Hohe Straße/Via Regia), sučasně zabezpečujíc finance knížetě. Již v 16 století byl hrad zmíněn jako vdovský statek manželek legnických Piastovců. V 1428, běhém husitské valky, husiti dobýli a vypálili hrad a téměř celé město. V polovině 15 století se tady usadil Henryk X Chojnowski, který vládl malým knížectvím. V letech 1546-1547 kvůli Fryderykovi III Lehnickému byl hrad přestavěn na renesanční zámek. Modernizaci měl provést italský architekt lehnických a brzeských Piastovců František Paar. Pamětním motivem návrhu je portál s bustou Fryderyka III a jeho manželky Kateřiny Meklenburské. V letech 1594-1616 se hrad opětovně stál vdovským statkem; tentokrát byla jeho obyvatelkou vévodkyně Anna Württemberská, vdova po Fryderyku IV. V první polovině 18 století byla tady kaple určená pro katolíky. V průběhu staletí vícekrát ničili hrad požáry. Po jedném z největších v 1767 bylo rozhodnuto o odstranění jihovýchodního křídla (které zabíralo cca. polovinu budovy), zase ostatní část budovy byla snížená o jedno poschodí. V takové formě hrad se zachoval do dnešní doby. Bývalé sídlo Piastovců plnilo v 19. století různé funkce. V závislosti na potřebách byl v hradě polní lazaret - během napoleonských válek (1813) a prusko-rakouské války (1866), školou, městským soudem nebo sídlem městské správy. Průlomový se ukázal být rok 1933, kdy se hrad stál sídlem muzea (která působí v městě od 1908 ve Věži tkalců). Usazení na tomto území Poláci reaktivovali muzeum 25. ledna 1959 Bývalý hrad lehnických a brzeských Piastovců je dodnes jeho sídlem.

Portál s bustou Fryderyka III a jeho manželky Kateřiny Meklenburské

(1546-1547)